Sed-holeň-ruka. Pokud jste absolvovali kvalitní jezdecký výcvik, slyšeli jste na první hodině pravděpodobně něco ve smyslu, že máme tři základní pomůcky. A podle mě nikdo nepřehodil jejich pořadí, upozornil však, jak je samo pořadí důležité? Nejdřív sed, pak holeň a až naposledy ruka. Můžeme se teď zamotat do kruhu jak tím sedem, kolik holeně a co tedy s tou rukou. Za mě asi tolik. Sed pružně kontroluje pohyb koně, který zrovna žádám a dává první signál, který koně upozorní na jakoukoli změnu (od změny směru, chodu, ruchu). Holeň dává impulzy k aktivitě zádě (která zajišťuje posuvnou sílu), stranové práci, adekvátní všeobecnému vědění, že kůň dokáže cítit, když na něj dosedne moucha. Ruka dává a nebere. Čeká s pružným a stálým kontaktem až kůň přijme udidlo a dojde si sám pro přilnutí, hraje, cítí. Nikdy nebere zpátky (pokud to není životu nebezpečné, pokud ano – moje ruční brzda je vnější otěž).
Věřím, že jen dodržení pořadí pomůcek vám může pomoct už zítra. Nespěchejte na sebe, zařaďte krok a zkoušejte si.
Vydržte! Máte se na co těšit! 🙂 V dalších příspěvcích rozebereme jednotlivé pomůcky detailněji.
