Dal mi ji můj tatínek do manželství, a já vám ji dám do jezdectví.
TRPĚLIVOST.
Jeden z klíčů k úspěchu s koňmi, pokud chceme, aby byl opravdový. Já konkrétně jsem byla nejvíc netrpělivý člověk na světě. Celou svou cestu s koňmi občas vnímám jako kurz sebeovládání. Které ale sakra stojí za to. Ne, nejde všechno teď hned. Drsné zjištění? Na kvalitní a především trvalé výsledky si člověk zkrátka musí počkat. Pro mě to bylo klíčové – uvědomit si, že s koněm můžu pracovat na čemkoli, jak já chci dlouho. Né, že můžu. Že musím. Že nám musím dát ten čas a obrovskou dávku trpělivosti, která na cestě k cíli ještě bude třeba. Víte, kolik lidí blbě kouká, když Rocky začne tuhnout? A že nejhorší “pohled” byl a je vždycky ode mě samotné? Že se učím mít trpělivost sama se sebou, protože myslet si, že jí mám mít jen s koněm, je sakra egoistické? Příště slezu, povodím ho a zbytek tréninku spolu prokecáme v boxe. Smrdí to záškoláctvím, co? Tak si pište do žákovské, že my všichni máme obrovský dar. My si to můžeme dovolit. Koně jsou totiž koníček. (Ha)
Věděli jste, že se korektní horní linie krku správným ježděním buduje i 2 roky? 2. Nemáte zač. Tak klidně zvolněte, a nezapomeňte si se svým koněm pokecat. Věřte mi, bude za to rád!
P.S.: Na ty pohledy z okolí s*rte. Buďte hrdí, že “jezdíte” v boxe, když to bude potřeba. Je to váš život, váš vztah s vaším koněm, vaše velké přátelství.
P.S.2: Taky jsem byla částečně vychovaná školou napobízej si ho do ruky a drž. Prošla jsem si všemi různými fázemi a přičichla k různým výcvikovým metodám. Ale co bych byla za člověka, kdybych nedělala chyby. To tak je, to je život. Ještě jich i hodně udělám! Ale hlavně ať nejsou z lenosti a nabubřelého ega, prosím!
Vždycky mě inspirovala moje úplně první trenérka, za a) uměla z průměrného koně udělat super koně, za b) se nikdy nepřestala vzdělávat. Chytrá, co? Je skvělá. A TRPĚLIVÁ až kam! Asertivní, objektivní, umí nazvat věci pravým jménem. Je mi vzorem. Stále se k ní vracím a trénuji s ní, abych náhodou nezapomněla.
